„enshitifikace“ systémů řízení – a jak se bránit?

Autorem článku je Štefan Ondek, managing partner a vedoucí trenér POTIFOB

Pamatuji si časy, kdy systémy řízení projektů, služeb a dodávek vytvářeli a udržovali dobrovolníci a byly zpřístupněny pro bezplatné používání. Používání a komunity rostly. Vznikly certifikace jako prostředek k poskytování nezávislého potvrzení znalostí a dovedností.

Potom se věci začaly měnit. Počet certifikací a členů narůstal. Publikace začaly být dražší. Objevily se akreditace pro školitele. Začalo se točit více peněz.

Začaly se dít nepříjemné věci. Jedna organizace zažalovala primárního autora své hlavní knihy pro spory o duševní vlastnictví. Spoluzakladatel jiné organizace a spoluautor jejího hlavního systému ji opustil znechucený tím, jak se její zaměření obrátilo na vydělávání peněz na certifikacích a akreditaci školitelů, a založil novou, konkurenční. Objevily se a začaly prosperovat továrny na certifikáty.

Vláda jedné země, která vlastnila duševní vlastnictví předních systémů řízení projektů a řízení služeb a de facto nařídila jejich používání veřejnému sektoru a jeho dodavatelům, prodala většinový podíl na tomto vlastnictví tomu, kdo nabídl nejvyšší cenu.

Certifikace začaly zdražovat a doba jejich platnosti se začala krátit. Poplatky za akreditaci a používání duševního vlastnictví neustále rostly. Některé organizace vlastnící systémy řízení začaly vyžadovat používání jimi vyrobených školících materiálů. Někteří dokonce zakázali úpravy nebo vytváření vlastních školících materiálů či osnov i akreditovaným poskytovatelům. Jedno univerzální řešení přece musí vyhovovat všem, že?

Někteří poskytovatelé školení se poddali, aby udrželi své podnikání v chodu. Jiní s odporem odešli.

Najednou některé certifikační organizace začaly prodávat vlastní elektronické kurzy. Tolik k nezávislému ověřování znalostí a dovedností. Přibližně ve stejnou dobu přinutili poskytovatele školení platit více za akreditace a podobně. Další poskytovatelé školení opustili prostor.

Potom začaly věci být opravdu špatné: Jedna velká certifikační organizace koupila poskytovatele duševního vlastnictví (DV), pro které certifikovala. Krátce nato zpětně zkrátila platnost certifikátů pro své systémy na 3 roky. Dokonce i pro ty certifikáty, které byly původně vydány na doživotí. Dokonce i pro ty certifikáty, které byly původně vydány jinými certifikačními organizacemi, autorizovanými tehdejším vlastníkem DV.

Potom začali spamovat minulé držitele certifikátů e-maily, ve kterých jim nabízeli prodloužení VŠECH certifikátů, které jim kdy vydali, výměnou za zakoupení „ročního členství“. Počítal jsem: Jen v únoru jsem od této organizace obdržel 6 takových e-mailů. Většina z nich byla personalizovaná, oslovovali mě křestním jménem a hráli na strach ze zmeškání - FOMO („STEFAN, zbývají už jen 4 dny na uplatnění naší speciální nabídky!“). Nepamatuji si, že bych dal souhlas s přijímáním takových e-mailů. Ale dostávám je.

Někteří držitelé certifikátů ustoupili a zaplatili za prodloužení své certifikace. Za prodloužení, která dokazují jen to, že jejich držitel byl připraven zaplatit za toto prodloužení.

Mnozí další, jakož i mnozí stávající a potenciální uživatelé, jsou frustrovaní a ztratili důvěru.

Možná jste jedním z postižených a ptáte se: „Jak se můžu bránit?“

Zde je několik tipů:
1. Při výběru systémů řízení pro vaši organizaci proveďte klíčovými kritérii rozhodování práva duševního vlastnictví a vyhnutí se závislosti na dodavateli (vendor lock in).
2. Upřednostňujte otevřené/ bezplatné/ libre systémy řízení před proprietárními.
3. Při zvažování certifikace si položte otázku: Pro kterou roli? Co je příslib certifikace? Jaká jsou kritéria certifikace? Jaká je doba platnosti? Jaká jsou kritéria prodloužení (pokud certifikace není platná doživotně). NEVYJÍMEJTE si certifikaci jen proto, že je „populární“ nebo „známá“.